Bitcoin už dnes jen tak nevyperete. Blažkova kauza může přinést další obviněné, říká právník
Zatímco dnes již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zaplatil za aktuální bitcoinovou kauzu místem ve vládě, Tomáš Jiřikovský, který miliardový dar rezortu poskytl, mezitím odcestoval neznámo kam. Jaké další kryptoměnové toky jsou na něj napojeny, je zatím z velké části záhadou. Jiřikovský by teoreticky mohl aspirovat i na členství ve společnosti nejbohatších Čechů. Klíčové souvislosti kauzy přibližuje v rozhovoru pro e15 advokát Radim Kozub z kanceláře Blockchain Legal, která se zaměřuje právě na operace s kryptoměnami.
Kryptoměny v dnešní době už není tak lehké vyprat, jako tomu bylo dřív. Je to pravda?
Ono to vždycky bylo obtížné, ale je to čím dál tím obtížnější, protože se zlepšují analytické nástroje na jejich sledování.
Případ bitcoinů Tomáše Jiřikovského, o kterém se teď mluví, se dostal na světlo až díky darované miliardě korun ministerstvu spravedlnosti. Jak často ale z vaší praxe k takovýmto objemným a podezřelým transakcím v kryptoměnách dochází?
Nejčastěji k nim dochází v souvislosti s hackerskými útoky. To znamená, že někdo něco „ukradne“ z burzy. Poslední známý případ se stal před pár měsíci, kdy byla napadena jedna z největších kryptoměnových burz na světě Bybit. Takže se to děje a lze pak krásně vidět, jak náročné je potom s těmi bitcoiny operovat, protože jsou okamžitě odpojeny od legálních systémů a všechny burzy o tom hned vědí. Dokonce jsou i různé skupiny sdružující jakési lovce hlav, kteří se specializují na analytiku různých útoků – například v případě Bybitu skupina ZachXBT. Tito lidé se ucházejí o odměny, které jsou vypsané na zjištění toho pachatele. V případě Bybitu došli k tomu, že šlo o hackerskou skupinu Lazarus, která je přímo napojená na Severní Koreu.
Příběh Jiřikovského bitcoinů sahá až do roku 2013, kdy fungovalo tržiště Sheep Marketplace. Jak se od té doby situace na poli nelegálních aktivit s bitcoinem změnila? Je dnes běžné používat stále bitcoiny jako platidlo u takovýchto aktivit, nebo se používají jiné způsoby?
Když vyjdu ze statistiky, tak poměr používání bitcoinu nebo vůbec kryptoměn na nelegální činnost versus poměr hotovosti je pořád zanedbatelný. To tak bylo vždy. Protože abyste mohl cokoliv dělat v kryptoměnách ve větším objemu, vyžaduje to velkou technickou znalost. Vy stejně někde potřebujete vstoupit nebo vystoupit do reálného světa a tam jste vždycky nějak zranitelní. Takže já bych význam kryptoměn v této oblasti nepřeceňoval.
Nicméně bude určitě jednodušší utéct pozornosti s nějakou anonymní kryptoměnou, ale také bude technicky náročnější ji třeba používat a směnit. Bitcoin má suverénně nejvyšší směnitelnost, ale pokud se pohybujeme v řádu statisíců, maximálně milionů. Když budu chtít dělat větší transakce, jen tak protistranu nenajdu, nehledě na to, že existuje nějaký hotovostní limit a celá řada dalších překážek.
Je to tedy velmi sofistikovaná činnost, aby se to vůbec vyplatilo dělat tímto způsobem. Já vnímám kauzu kolem pana Jiřikovského jako určité reziduum starých časů, kdy bitcoin stál zanedbatelně oproti tomu, kolik stojí dnes. Kdyby jeho cena mezitím tak výrazně nevzrostla, tak si toho pravděpodobně nikdo ani nevšimne a ani by se celá tato kauza neodehrála. Je to specifický případ, který souvisí s tím, že zrovna v té době, kdy došlo k obrovskému nárůstu hodnoty, jeho bitcoiny někde ležely netknuté a teď se pochopitelně řeší přístup k nim a co s nimi.
Policie nicméně elektroniku s bitcoiny pana Jiřikovského u sebe dlouhou dobu měla, ale dostat se k nim a prokázat jejich původ nedokázala. Jakým způsobem jsou tedy tyto prostředky chráněny a je těžké se k nim dostat?
Pokud vím, tak ten důvod, proč se k nim nešlo dostat, byl, že přístup, tedy peněženka s klíči, byly na zašifrovaném disku. Není to tedy primárně technicky nástroj samotného bitcoinu a softwaru, je to důsledek zašifrovaného disku. A zašifrovat disk není nic složitého, s ChatGPT to už dnes zvládneme úplně všichni, i když nejsme ajťáci, a zlomit šifrování prakticky nejde. Kdyby je neměl na zašifrovaném disku, tak je potom otázkou, do jaké míry by měl zabezpečenou tu peněženku, pokud by se do toho počítače policie dostala.
Kdyby používal nějakou obyčejnou softwarovou peněženku, tak šance, že by se jim povedlo vypočítat PIN nebo nějaké heslo, by byla vyšší. Pokud používal hardwarovou peněženku, tak tam se míra zabezpečení při jejím správném používání rovná zašifrovanému disku. V takovém případě by oni sice byli v tom počítači, mohli by to zkoušet, ale bez přístupu k té hardwarové peněžence by se stejně k bitcoinům nedostali.
Pokud se přijde na nějaké takovéto větší množství prostředků v kryptoměnách, které mají nejasný původ nebo existuje domněnka, že by mohly pocházet z trestné činnosti, jak náročné je prokazovat původ takových prostředků?
U neanonymních kryptoměn je poměrně efektivní analyzovat blockchain. Díky analytickému softwaru je možné nejen zjistit, přes jaké konkrétní adresy kryptoměna protekla, ale zároveň také identifikovat, kam adresy patří. Ne však přímo ze samotného blockchainu, tedy z toho transakčního řetězce, ale například tak, že někde bude informace o tom, že nějaký e-shop přijímá bitcoiny na nějakou adresu. Pak je vidět, odkud kam bitcoiny tekly a v tom výstupu je vidět, že některé adresy jsou přiřazené určitému subjektu.
Pokud máte k dispozici informace, že tu bylo tržiště, kde se obchodovalo s nelegálními produkty a prováděla se tam nelegální činnost, pravděpodobně už víte, že tam byly nějaké bitcoinové adresy, které byly dotčené. Tím si dovedete ten příběh spojit, což je první část. Dobrat se v rámci policejního vyšetřování konkrétnějších informací zase tak těžké není, protože i policie dneska už tyto nástroje využívá.
Dostat se do detailu nebo mít ten příběh úplně celý už bude výrazně těžší, protože zdaleka ne u každé adresy je dohledatelné, komu patří. Vy sice nemáte anonymizovanou adresu, ale zároveň na první dobrou nevíte, čí ta adresa je. Připomíná to pseudonym. Jako kdybych vystupoval pod jménem Jan Novák. Víte, že tam někdo takový byl, ale nevíte kdo. I v rámci toho probíraného případu mohla mít policie nějakou stopu, řešili nějakou část, ale třeba se nemusely některé věci propojit. Ten komplexní obrázek získáváme až teď.
Důsledek toho, co se teď děje, může být i ten, že orgány činné v trestním řízení získají nějaké nové poznatky a informace, díky kterým budou moci začít prověřovat další skutečnosti, a pokud zjistí třeba něco dalšího, tak i začít někoho stíhat. Pak je otázka, jak to bude fungovat z hlediska nějakých procesních pravidel, protože typicky nemůžete stíhat za totéž někoho dvakrát. Má to prostě své limity. Nechtěl bych zacházet do těch detailů, ale vůbec bych nevylučoval, že se tady ještě něco rozběhne.
Kryptoměnová kauza
Kryptoměnu daroval ministerstvu spravedlnosti Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Provozoval on-line tržiště pro prodej drog a v roce 2021 byl propuštěn z vězení. Ministerstvu daroval 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie odsouzenému zabavila a po propuštění z věznice vrátila. Resort přijal bitcoiny za miliardu korun. Ministerstvo kryptoměny prodalo v aukcích za skoro miliardu korun. Podle něj bylo vše v souladu s právem.
Blažek řekl, že nevidí nic nelegálního ani neetického na tom, že ministerstvo přijalo bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Soudy podle něj neprokázaly, že kryptoměna pocházela z trestné činnosti. Pokud by k takovému závěru dospěly v budoucnu, peníze by stejně zabavily a odvedly do státního rozpočtu, řekl. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že věří v to, že dar od obchodníka s drogami byl v souladu s legislativou. Blažek se po dohodě s premiérem Fialou rozhodl kvůli kauze s bitcoiny podat demisi, na síti X napsal, že nechce poškozovat pověst vlády ani vládní koalice.
Fiala uvedl, že je přesvědčen o tom, že Blažek konal v případě sporné dražby bitcoinů v dobré víře. Koaliční lídři označili Blažkovu demisi za správnou, ocenili i jeho práci. Opozice má Blažkovu demisi za jediné možné rozhodnutí.
Je tedy možné, že se policie pokusí panu Jiřikovskému prokázat nějakou další vinu?
Ano. Obecně řečeno, pokud by zjistila, že se tam stal trestný čin, za který on nebyl potrestán, tak ho můžou začít znovu stíhat. A je tam ještě jeden pikantní aspekt. On je stále v podmínce a můžou tedy nastat skutečnosti, které povedou k tomu, že tu podmínku poruší a bude muset svůj devítiletý trest dokončit.
Vraťme se na samý úvod do roku 2013. V té době mimo jinými server Business Insider s odkazem na zdroje ze sítě Reddit uvedl, že z tehdy fungujícího Sheep Marketplace mělo údajně zmizet 96 tisíc bitcoinů, v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun. Stopy měly vést právě do Česka. Když nyní došlo k rozpohybování určitého množství bitcoinů spojených s Tomášem Jiřikovským, bylo by možné ho propojit i s dalšími prostředky, o kterých zatím nevíme, pokud by opravdu existovaly?
To si umím představit. Všechno je jenom o tom, kolik máte informací k jednotlivým adresám, kde se něco dělo. Pokud by se zjistilo, že ty bitcoiny tekly i přes adresy, kde je toho výrazně víc, tak už samo o sobě je to zvláštní poznatek. Adresy, kde budou nebo byly velké zůstatky, mají nějaké postavení. Když tohle uvidíte, tak vám musí být jasné, že tam byl někdo, kdo měl na sobě velký objem bitcoinů.
A teď se ptáte proč. Je to proto, že si za drobnou část těch bitcoinů kupoval něco na tom tržišti, anebo to má nějaký jiný důvod? To podstatné je, že čím více informací, které se vztahují k různým adresám, budeme mít, tím analytika a softwary dovedou dát víc relevantních výstupů, což je podstata analytických služeb. Samotné trasování bitcoinu, přes jaké adresy šel, dovede technicky každý, kdo takový software umí udělat, protože blockchain je veřejně přístupný a má pořád stejné technické parametry. Přidaná hodnota je právě v tom, že to dovedete propojovat s různými dalšími informacemi z terénu.
Čili bude možné vytrasovat i bitcoiny, které z peněženky zmizely den předtím, než proběhla transakce na ministerstvo spravedlnosti?
To určitě. Všechno, co se zjistilo o těch transakcích, a že je tam ještě propojení na to další tržiště (Nucleus Market – pozn. aut.), to je skoro nejzásadnější z hlediska toho, co se ještě můžeme dozvědět a co nás ještě může čekat. Protože čistě to, že se ministerstvo a lidé, kteří se případu účastnili, nedostatečně pídili po původu těch prostředků a nebyli z mého pohledu dostatečně obezřetní, to je asi věc, která je celkem zarámovaná. A teď můžeme pátrat, kdo komu co řekl, ale ten příběh je docela jednoduše popsatelný, aby šlo říct, kdo a kde udělal chybu.
Ale návaznosti, s čím vším ještě kauza souvisí, jaké kryptoměnové toky se odehrály, tam vidím ještě hodně otazníků. Myslím si, že kombinací policejní práce a zapojením analytických firem, které se specializují na forenzní analýzu blockchainu, se můžeme dovědět hodně. Určitě bych ale orgány činné v trestním řízení nepodceňoval, protože když budou chtít a budou se snažit, tak se současnými nástroji dovedou hodně zjistit.
Zmiňované propojení Tomáše Jiřikovského s Nucleus Marketem je jedním z důležitých motivů. Ze začátku se totiž mělo za to, že bitcoiny, které šly jako dar státu, jsou ze Sheep Marketplace. Až poté vyšlo najevo, že jsou z Nucleusu. Proč tedy ty peníze šly odtud, když se tím svým způsobem Jiřikovský ještě více prozradil?
Pro mě jsou tam dvě velká „proč“. První je, proč za situace, kdy zde bylo pravomocné rozhodnutí, které prošlo i Nejvyšším soudem, a pan Jiřikovský tak měl právo na vydání té elektroniky v nesmazané podobě, má potřebu se domlouvat s ministerstvem spravedlnosti na tom, že mu nechá miliardu. Umím si asi představit méně nebo více konspirační důvody typu, že pokud k takové transakci dojde, tak se pak bude lépe pracovat se zbylými bitcoiny s tím, že když si část vzal stát a prodal je a zároveň je tu nějaké podezření, že ty bitcoiny můžou být z rizikové činnosti, tak se bude lépe přesvědčovat burza o tom, že je to v pořádku.
Druhý otazník je právě o tom, proč platbu poslali z peněženky propojené s Nucleus Marketem, když se tím rovnou takto odkryli. Může to opět souviset s adresami, že jsou tam peněženky, kde je ještě mnohem víc peněz, a oni to zkusili tímhle způsobem, že si řekli, že by se jim víc hodilo mít zmiňovaný argument o „čistých bitcoinech“ právě u té peněženky, kde je jich víc. Ale to si jen domýšlím nějaké možnosti a sám jsem zvědavý, jak to dopadne.
Tou motivací pro dar ministerstvu spravedlnosti mohla být tedy legitimizace bitcoinů?
Mohlo to tomu pomoci. Existují směnárny po celém světě, kde je nemusíte směňovat třeba do české koruny. Stačí, když bitcoiny směníte do nějaké jiné kryptoměny a tu pak někde jinde. A takhle jde postupovat, než se dostanete třeba k české koruně. Ale už nikdo nezjistí, že na začátku byly rizikové bitcoiny.
A představa, že přijdu za nějakou burzou se sídlem v Karibiku, která směňuje bitcoiny za několik dalších kryptoměn, a mám ke svým rizikovým bitcoinům dokumentaci o dohodě s českým státem, který je přijal a prodal, tak ta burza pracuje primárně s důvěryhodností těch dokumentů a akceptuje to. Takže s tím, jak ten prostor z hlediska posuzování těchto dokumentů funguje, to určitě představitelné je. Ale potřebujete k tomu někoho, kdo se orientuje v kryptoměnové oblasti, nevymyslí to jen tak někdo.
