Domovy pro seniory: Kolik stojí péče a jak dlouho se na místo čeká?
Česká populace stárne nejvíc ze všech zemí v Evropské unii. Statistiky ukazují, že do 25 let by se měl počet seniorů v Česku zvýšit o víc než milion a stejně tak přibude lidí, kteří budou potřebovat pomoc sociální služby. Jenže domovy pro seniory jsou už teď v řadě případů přeplněné a na místo se čeká klidně i přes rok. Kolik stojí pokoj a péče v domovech pro seniory? Jaký je rozdíl mezi státním a soukromým zařízením?
Domovy pro seniory se v Česku dělí hlavně podle zřizovatele. To má pak zásadní vliv na cenu, dostupnost a někdy i na kvalitu nabízených služeb. V nabídce jsou veřejné domovy – tedy ty zřizované městem, obcí nebo krajem. Ty bývají zpravidla cenově nejdostupnější. Pečovatelské domovy má v nabídce také církev nebo charita. Další z možností, která bývá nejdražší, ale zároveň nejkomfortnější, jsou soukromé domovy pro seniory. Obecně jsou pak v zemi dva druhy pečovatelských zařízení – domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
Podle čeho domov vybírat?
Zásadní je nejenom lokalita, ale také cena za ubytování a služby, v některých případech je nutný příspěvek rodiny, nabídka a kvalita poskytovaných služeb, vybavení domova i dostatek pracovníků a sester. Důležité je zjistit si reference na daný domov. Určitým vodítkem může být „Značka kvality v sociálních službách“. Jde o systém hodnocení zařízení, který zájemcům o ubytování ukazuje, jakou kvalitu můžou v daném domově očekávat. Seznam domovů s certifikací zaštiťuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Nejlevnější jsou veřejné domovy
Vůbec nejčastější a nejdostupnější forma péče jsou obecní, městské nebo krajské domovy pro seniory. Jsou totiž částečně dotované státem, a tak i jejich cena bývá nejnižší.
Ceny se pohybují kolem 17 tisíc korun za měsíc. Třeba pobyt v jednolůžkovém pokoji v Domově pro seniory Kobylisy v Praze včetně stravy stojí 17 491 korun. Měsíční taxa v Domově pro seniory Pohoda na Olomoucku je 17 250 korun a například měsíční úhrada v Senior Centru Skuteč je bezmála 16 tisíc korun. Ubytovací služby zahrnují mimo bydlení taky úklid, drobné opravy nebo praní prádla. Stravování je zajištěno pětkrát denně včetně dietních variant. Nevýhodou klasických domovů pro seniory je dlouhá čekací doba.
Péče přes církev a charitu
Cena bývá obdobná jako u veřejných domovů. I tady je ale kapacita omezenější. Cena se pohybuje kolem 300–500 korun na den. Pro příklad Charitní dům sv. Václava v Ostravě si za jednolůžkový pokoj se sociálním zařízením a celodenní stravou účtuje 17 825 korun. Měsíční úhrada na péči je pak stanovena ve výši přiznaného příspěvku na péči:
- I. stupeň 880 korun
- II. stupeň 4900 korun
- III. stupeň 14 800 korun
- IV. stupeň 23 tisíc korun
Moderní domovy pro seniory
Soukromé pečovatelské domovy patří k nejdražším variantám vůbec. Zároveň ale nabízejí komfortnější ubytování, moderní vybavení, nadstandardní péči a často i individuální terapeutické programy osobní péče, pravidelné kulturní akce či upravené parky a zahrady jako součást areálu. Součástí bývají i kreativní dílny, kavárny a doprovodný program přizpůsobený aktivitě ubytovaných.
Denní taxa se pohybuje zhruba od tisícikoruny na den. Záleží na rozsahu služeb, které si klient vybere. Například Senior park Rychvald u Ostravy udává měsíční paušál za bydlení a služby necelých 25 tisíc korun. A třeba za bydlení v luxusním apartmánu v Domově seniorů Karlovy Vary zaplatí klient 35 tisíc korun na měsíc. Další peníze pak padnou na procedury, donášku jídla a podobně.
Ubytování i strava zdražují
Řada domovů pro seniory od letošního jara zdražila svoje služby. Umožnila jim to nová vyhláška. Nejde ale o nijak dramatické zvýšení cen – za pobyt můžou domovy přidat deset korun za den, za stravování pak pět korun.
Klienti podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého v podstatě platí za ubytování a stravu a péče je pak hrazena z veřejných zdrojů: „Maximální částka za ubytování pak činí 315 korun denně a za stravu 260 korun denně. Klientovi však musí vždy zůstat 15procentní zůstatek z jeho příjmů.“ Horecký dodává, že pokud je tedy například starobní důchod seniora nižší, než je předepsaná úhrada, pak se mu tato úhrada musí snížit tak, aby mu tento 15procentní zůstatek byl garantován.
Kapacity nestačí
V Česku funguje kolem 520 domovů pro seniory s celkovou kapacitou přes 35 tisíc klientů. Dalších zhruba 25 tisíc lůžek zajišťují domovy se zvláštním režimem pro klienty, kteří potřebují větší péči. Celkem jde tedy přibližně o 60 tisíc lůžek, která ale stále nestačí.
Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí v Česku patnáct tisíc míst. Nejhorší situace je dlouhodobě v Praze a ve velkých městech. Alternativou jsou pak ambulantní a terénní služby, které seniorům umožňují zůstat ve svém přirozeném prostředí.
Jak dlouho se na místo čeká?
A právě malá kapacita pokojů v domovech pro seniory je jeden z hlavních důvodů, proč zájemci musejí čekat řadu týdnů, spíš měsíců. Podle letošního průzkumu České asociace pojišťoven je nejčastější čekací lhůta jeden až tři měsíce, každý čtvrtý pak čeká i půl roku. Desetina oslovených má dokonce zkušenost s čekací dobou delší než jeden rok.
Podle Jany Hamanové z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala, je pak rozdíl mezi privátními a státními domovy: „V soukromých zařízeních je čekací doba maximálně půl roku, ve státních čekala čtvrtina žadatelů déle.“
Jak je to s příspěvky?
V některých případech můžou lidé žijící v domově pro seniory zažádat o příspěvek na bydlení. Jde to tam, kde máte s provozovatelem zařízení uzavřenou nájemní smlouvu.
Stejně tak stát vyplácí třeba i příspěvky na péči. Výše příspěvku je odstupňovaná podle stupně závislosti na další osobě, a to od 880 korun do 23 tisíc korun.
