Čína buduje v Jižní Americe megapřístavy. Zatím pro dovoz potravin, které mají nahradit produkci USA
Čína se snaží dokázat, že se obejde bez dovozu amerických zemědělských komodit, pokud se obchodní válka mezi Pekingem a prezidentem Donaldem Trumpem opět vyostří. Pomoci k tomu mají nové megapřístavy v Jižní Americe, přes které by měla proudit brazilská sója a další podobné zboží. Státní agrární obr Cofco v současnosti buduje svůj největší vývozní terminál mimo Čínu. Vzniká v brazilském přístavu Santos.
Zchátralý přístav na pobřeží Atlantiku je už nyní hlavní branou pro jihoamerický export sóji a dalších zemědělských produktů jako kukuřice a cukru do Číny. Jeho modernizace zvýší současné exportní kapacity společnosti Cofco na zhruba trojnásobek. Nová sila, která na místě rostou, mají velikost bytových domů.
Plány na železnici mezi oceány
Úpravy přístavu Santos zároveň zapadají do širšího plánu Číny na zajištění přístupu k zemědělským plodinám Jižní Ameriky vzhledem k nedostatku orné půdy a zavlažovacích možností doma. Čínské firmy už také pokládají stovky kilometrů železnice napříč brazilským zemědělským pásem, která ho spojí s přístavy na východě a severu země.
V Peru společnost Cosco dokončuje práce na rozsáhlém hlubokomořském přístavu Chancay na tichomořském pobřeží, který urychlí spojení mezi Jižní Amerikou a Čínou. Projekt v hodnotě 3,5 miliardy dolarů je zatím největší investicí Pekingu v regionu a užitek by z něj mohly mít i další země. Čína už také s některými vládami vede jednání o rozsáhlé železnici, která by spojila peruánské pobřeží s brazilskými oblastmi a patrně i přístavy u Atlantiku.
„Mají velký zájem pomoci Brazílii, propojit zemi železnicemi,“ řekla podle Reuters brazilská ministryně pro plánování Simone Tebetová. Tento projekt by ještě více usnadnil brazilský zemědělský vývoz do asijské velmoci. Zkrátil by námořní cestu o deset tisíc kilometrů a zhruba dva týdny. Zboží by tak nemuselo putovat přes Panamský průplav, který se stal za Trumpovy administrativy ožehavým logistickým bodem.
Budoucí využití pro námořnictvo?
Obchodní válka s USA ještě zvýšila naléhavost těchto projektů v očích Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching se v pondělí v Pekingu setkal s jihoamerickými lídry včetně brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, aby projednali prohlubující se vztahy. A brazilští představitelé vítají příležitost přilákat další zahraniční investice do jejich silnic, železnic a přístavů. „Potřebujeme stále více infrastruktury,“ prohlásil podle The Wall Street Journal ministr dopravy země Renan Filho.
Brazílie profitovala už z obchodních třenic Washingtonu s Pekingem během první Trumpovy éry. „Trump zavedl cla na dovoz z Číny, Čína reagovala odvetnými opatřeními a Brazílie zvýšila svůj vývoz u produktů, které dříve do Číny dodávaly Spojené státy,“ popsala zmíněnému americkému listu Cláudia Trevisanová z Obchodní rady Brazílie–Čína. Mezi lety 2017–2024 asijská velmoc zvýšila import brazilské sóji zhruba o třetinu a zároveň snížila dovoz americké o čtrnáct procent.
Budování čínské přístavní infrastruktury však prakticky vždy vzbuzuje ve Washingtonu a u některých expertů podezření, že komerční aktivity mohou být předzvěstí vojenských. Nejinak je tomu v případě jihoamerických terminálů. Už loni se objevily spekulace, že by Peking mohl v budoucnu využít přístav Chancay pro své námořnictvo.
