Vlčkova hospodářská strategie se míjí s politickou realitou. Babiš už si objednává svoji vlastní
Česko má v současné době více než 300 různých strategií, které se mnohdy nenaplňují, řekl před pár týdny tehdejší poslanec, dnes už ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Teď ke zmíněným třem stovkám přibyla strategie tři sta první. Ministr ji představil jako ambiciózní plán dostat Česko do roku 2040 mezi deset zemí EU s nejvyšším HDP na obyvatele. Strategie bychom tedy měli, kdo by nechtěl do TOP 10?
Kouzlo těchto strategií bývá v tom, že na papíře vypadají vždycky hezky. Pojmenovat problémy českého hospodářství, říct, že Česko potřebuje vizi (ano, opravdu to ministr řekl), že zaostáváme v technologiích a provozech s vyšší přidanou hodnotou, na to člověk nemusí být žádný Baťa. Ostatně svou strategii měl i Andrej Babiš, pěkně rozepsanou do kapitol, ke kterým se teď nezná, dneska je zadarmo drahá v Levných knihách, hledejte pod heslem „O čem sním“ a tak dál.
Strategii má přirozeně i Petr Fiala; jak by mohl dnešní státník vůbec uvažovat o tom, že by nějakou, aspoň malou strategičku neměl? Je to jenom rok a měsíc, co na konferenci Česko na křižovatce před kapitány průmyslu vyhlásil restart Česka a – nabídl vizi. Premiér si tehdy dokonce sedm minut po odvysílání projevu změnil profilovku na sítích a přidal si k ní nápis RESTART ČESKA. Má ji tam dosud, tak doufejme…
150 konkrétních opatření. Mohli bychom je vidět?
Teď je tu tedy strategie Vlčkova. V obecné rovině je jí těžko co vytýkat, neboť už víme, že takové strategie bývají. Soustředí se na čtyři hlavní oblasti: rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování. To vše skrz 150 konkrétních opatření.
Můžeme to vzít postupně a klást otázky. Česká republika prý musí investovat do vzdělávání, a především do oborů, které jsou klíčové pro budoucí vývoj ekonomiky, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika. Fajn. Jsou ty investice v připravovaném rozpočtu na rok 2025? A mohli bychom je vidět? Když dokument uvádí konec uhlí pro energetiku na rok 2033, víme, co ho nahradí? On někdo zařídil zázrak v dostavbě jádra? Nebo budou plynovky? A stihne se to?
Líbivými frázemi a sliby ještě nikdo nikoho neurazil, pokud tedy nepočítáme jemnocit přemýšlivějšího voliče. Problém Vlčkovy strategie ovšem nebude v té věcné části, ale v tom, že se zcela míjí s politickou realitou. Sám novopečený ministr říká, že na hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shoda. Což je přesně to, co se nestane.
Své výhrady už oznámil Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého je dokument „povšechný a schází mu konkrétní implementační kroky“. Proti je i opozice, podle stínového premiéra za ANO Karla Havlíčka je „šitý horkou jehlou“. A teď překvapení – hnutí si prý hodlá připravit hospodářskou strategii vlastní.
Ministr Vlček, který – bezpochyby veden dobrými úmysly – na přípravě strategie strávil poslední rok, má zároveň zhruba rok na to, aby se pokusil aspoň malou část uvést do života. Čas se mu krátí, zmíněný rozpočet na příští rok je vhodné pole. A zároveň zhruba jediné, kde může nějakou korunu vybojovat a něco změnit.
A my si mezitím počkáme, než se Andrej Babiš zasní a namaluje nám strategickou budoucnost svoji. Pokud tedy znovu sežene někoho, kdo by to za něj napsal.
