Blažek dal vizím Česka jako kryptovelmoci ironický nádech. Ke škodě celé země

Blažkův průšvih s přijetím darovaných bitcoinů z bývalého drogového tržiště už zkouší v  kampani využívat opozice. Například poslanec ANO Patrik Nacher na síti X ironicky glosuje vizuál s Petrem Fialou, na kterém se vládní koalice chlubí prosazením lepších podmínek pro kryptoměny. „Teď to teprve dává smysl,“ posmívá se Nacher.

On sám byl přitom jedním z předkladatelů zákona, který mimo jiné narovnával způsob danění zisků z kryptoměn s akciemi a ve sněmovně získal jednomyslnou podporu poslanců. Navíc předseda ANO Andrej Babiš v prosinci těsně před hlasováním náhle zahořel pro bitcoin a vystoupil na pražské kryptokonferenci Emergence, kde zvěstoval vizi Česka coby země silné v technologických inovacích a kryptobyznysu.

To už je do značné míry realitou, neboť v tuzemsku vzniklo už dávno hned několik celosvětově úspěšných firem v oboru uchovávání nebo těžby bitcoinu. Stalo se to však ne díky místním podmínkám pro rozvoj kryptobyznysu, ale spíše jim navzdory. Kryptofirmám obecně vadilo hlavně plošné vypovídání účtů v bankách a malé zastání vůči této praxi ze strany úřadů, investorům zase komplikovala život například složitá daňová pravidla pro výpočet daně ze zisku z prodeje bitcoinu a spol.

Mzda i důchod v bitcoinu?

Nedávným narovnáním daňových podmínek nebo schválením práva na bankovní účet pro regulované kryptofirmy zvyšování atraktivity Česka pro místní nebo evropský kryptobyznys nemusí končit. Poslanec ODS Jiří Havránek, s nímž se Nacher na nedávném přijetí kryptozákonů podílel, má v plánu pracovat se skupinou vládních i opozičních poslanců na dalším zrovnoprávnění kryptoměn se státními penězi a zavedenými druhy investic. Jak nedávno informovaly Hospodářské noviny, zákonodárci by chtěli usnadnit vyplácení mzdy přímo v bitcoinech nebo zahrnout kryptoměny do státem podporovaného dlouhodobého investičního produktu (DIP).

Těžko by ale podobné návrhy mohly počítat s veřejnou jednomyslnou podporou zákonodárců v situaci, kde se ze sledování toků bitcoinů ze zločinecké kryptopeněženky stává kromě předmětu zájmu policejních složek i součást politického marketingu. To má přínos v tom, že drobnohled, pod kterým se tyto konkrétní virtuální mince nacházejí, komplikuje jejich případnou směnu na koruny, dolary nebo na eura.

Lehkovážné počínání Blažkova ministerstva je ale v neposlední řadě výsměchem snahám udělat z Česka opravdovou světovou kryptovelmoc po vzoru Singapuru, Spojených arabských emirátů nebo USA. Znakem kryptovelmoci zkrátka rozhodně není to, že její vysoce postavení úředníci jednají, jako by postrádali povědomí o základní vlastnosti bitcoinu, tedy vystopovatelnosti bitcoinových transakcí. 

Varování i pro Českou národní banku

Naivita a neznalost by ovšem v celé kauze byly ještě tím lepším vysvětlením. Každá z nich by nicméně sotva mohla přispět k tomu, aby se z Česka stala vábnička zahraničních kryptofirem. Tedy samozřejmě těch s legálním předmětem podnikání. Tím ale výčet možných dopadů kauzy nekončí.

Dění kolem kryptoměnového daru jistě zajímá i experty České národní banky, kteří by na podzim mohli mít hotovou analýzu toho, zda je dobrý nápad převést nepatrnou část investičního portfolia centrální banky také do bitcoinu. Pokud by si počínala stejně lehkovážně jako Blažek a nakoupila pošpiněné virtuální mince s pochybnou minulostí, s reputací centrální banky by to mohlo silně zamávat.

Centrální banka má ale možnost se podobným nášlapným minám snadno vyhnout například investicí do bitcoinu prostřednictvím burzovně obchodovaného fondu na Wall Street. Politici to mají s našlapováním kolem potenciálně kontroverzního tématu o něco těžší, protože nehledě na Blažkovu kauzu si sotva mohou dovolit téma kryptoměn úplně ignorovat. Svět nečeká na to, až se české úřady naučí pracovat s blockchainem.