Windfall tax čeká poslední rok platnosti, má vynést 34 miliard. Drtivou většinu zaplatí ČEZ
Jedno z nejrozporuplnějších opatření současné vlády se chýlí ke konci. Takzvaná windfall tax – neboli daň z neočekávaných zisků – původně mířila hlavně na banky a měla zalátat díry ve státním rozpočtu způsobené energetickou krizí. Místo bankovních ústavů ale ždímá peníze z polostátní skupiny ČEZ a dalších výrobců elektřiny. Ministerstvo financí očekává, že letošní výnos dosáhne 34 miliard korun. Všechny výdaje to ale nepokryje, bude chybět kolem dvaceti miliard.
Ačkoliv už kabinet s náklady na energie domácnostem ani firmám nepomáhá, celkový účet podle rezortu financí ještě vyrovnaný není. „Stát vynaložil v době krize přibližně 130 miliard korun v různých formách podpory a zpět se mu na mimořádných daních dosud vrátilo necelých sto miliard,“ argumentuje ministerstvo. Windfall tax byla schválena na tři roky s platností od ledna 2023.
Daň kritizují minoritáři ČEZ
Daňový nástroj dlouhodobě napadají především minoritní akcionáři ČEZ. Důvodem je to, že firma se na inkasu z windfall tax podílí více než 90 procenty. To snižuje dividendu, kterou vyplácí.
„Tato mimořádná daň je přežitá, úhrnné náklady na energokrizi byly různými způsoby splaceny už někdy před rokem,“ tvrdí ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal.
Někteří minoritáři vyzvali vedení ČEZ, aby se proti dani ohradilo. „Pokud bychom nabyli přesvědčení, že naše pozice v takovém sporu může být nikoliv bezvýznamná, stále máme čas případné právní kroky učinit,“ uvádí společnost, která dopady windfall tax analyzuje ve spolupráci s externími poradci.
Proti loni zvažovanému předčasnému zrušení daně se postavila většina vládních stran, a to přesto, že problémy způsobuje i podnikům se stoprocentní účastí státu, jako je například ČEPS. „Tato daň dopadá jen na mimořádné zisky. Pokud jich energetické firmy dosahovat nebudou, žádné odvody nezaplatí,“ míní ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.
V prvním roce platnosti zvýšila windfall příjmy státního rozpočtu o 39,1 miliardy korun, loni vynesla 36,7 miliardy.
Miliardové šachy v rozpočtu
Podobně jako v uplynulých dvou letech má daň i letos pomoci vládě snížit rozpočtový schodek, jenž má klesnout z loňských 271 na 241 miliard korun. Očekávaných 34 miliard ale stačit nebude. Národní rozpočtová rada (NRR) už několik měsíců varuje kabinet, že mu chybí až čtyřicet miliard. Polovinu tvoří podhodnocené výdaje na podporované zdroje energie (POZE).
Teprve minulou středu vláda vyhověla ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) a původní částku na POZE ve výši 8,5 miliardy korun zvedla o dvacet miliard. Podle šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury se použije šest miliard korun z rozpočtové rezervy a nespotřebované výdaje z předchozích let. „Platí to, co každý rok. Máte naplánované výdaje, část z nich se ale neuskuteční. Ta suma je vysoká, každoročně kolem jednoho sta miliard korun. Plánovaný schodek ve výši 241 miliard to nezvedne,“ věří Stanjura.
Tím ale výčet nesrovnalostí, na něž upozorňuje NRR, nekončí. „Chybí zhruba deset a půl miliardy na platy nepedagogických pracovníků,“ upřesnil člen rady Jan Pavel.
Dalších osm miliard korun navíc žádá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V opačném případě Česko nedodrží závazek vydávat na armádu alespoň dvě procenta HDP ročně. Tento strop je navíc vzhledem k válce na Ukrajině a ochladnutí vztahů mezi USA a Evropskou unií nedostatečný. Aliance si na svém letošním summitu zřejmě odsouhlasí nárůst limitu na tři až tři a půl procenta HDP dané členské země.
